Sociální služby zažily převrat

Naprostý převrat v sociální oblasti. To přinesl nový zákon o sociálních službách, který vstoupil v platnost na počátku roku 2007.

Od stejného okamžiku byly nachystány četné novinky také ve vyplácení sociálních dávek. Ať už je dopad těchto změn pozitivní či negativní, dotknul se mnoha z nás.
Deník proto přišel se seriálem, který největší novinky představl prostřednictvím konkrétních příběhů lidí a seniorů, kterých se změny nejvíce dotkly.

Příspěvek na péči

Plni obav jsou handicapovaní lidé či třeba nemocní senioři odkázaní na pomoc druhých. Nevědí totiž, zda jim nový příspěvek na péči vystačí na potřebné pečovatelské služby. Má to mít tedy například rodič těžce tělesně postižené dcery od roku 2007 lehčí nebo těžší?

Pečovatelské služby

Zcela nové povinnosti mají poskytovatelé sociálních služeb. Ti si nyní musí pro svou činnost opatřit oprávnění, jejich práce zároveň podléhá kontrole kvality. Pečovatelské služby ale zdražují.

Domovy důchodců

Proč nechávat dědečka s jeho penězi v domově důchodců? Postaráme se o něj doma sami, a vylepšíme si tak finanční rozpočet. Může příspěvek na péči, který podle stupně postižení obdrží také senioři v domovech důchodců, ochromit provoz těchto zařízení? Vidina peněz totiž může být lákavá, přechodem do domácí péče si ale nemocný senior zdaleka nemusí polepšit.

Hmotná nouze

Každý, kdo pracuje, se musí mít lépe než ten, kdo nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá. Na tomto principu je založena takzvaná pomoc v hmotné nouzi. Ta nahradila dřívější dávky sociální potřebnosti, lidově nazývané doplatek do životního minima.

Záměry nového zákona o sociálních službách

* poskytovaná pomoc vychází z individuálních potřeb člověka
* vyšší kvalita a úroveň sociálních služeb
* příjemce příspěvku sám rozhoduje, jaké služby si pořídí a od koho
* poskytnutí příspěvku umožňuje příjemcům déle setrvávat v domácím prostředí
* příspěvek motivuje rodinné příslušníky k zajištění potřebné pomoci

Záměry změn ve vyplácení dávek

* zvýhodnění těch, co pracují
* spravedlivější stanovení výše dávek spojených s úhradou nákladů na bydlení
* zavedení motivačních prvků, které vedou ke snaze občanů řešit nepříznivou situaci vlastními silami
* přizpůsobení systému v rámci EU