Když je sucho, chceme, aby pršelo, když prší do úrody a začínají se objevovat plísně, toužíme po suchu. S počasím je v zahrádkaření vždy potíž.
Kdo máte zabudovaný v mozkových závitech zahradnický kalendář, víte, že jednou z aktuálních činností na zahrádce je ošetřování jahodových záhonů a kromě okopávání jde i o vysazování nových sazenic.
Jestliže jste jahody vhodně nevysazovali na jaře, nezbývá než se poohlédnout po světě, zda se někde nenajde vhodný materiál k množení. Sazenice lze získat jednak od jiného pěstitele, či je zakoupit přímo od množitele.
Výběr vhodné odrůdy je důležitým předpokladem pro úspěšné pěstování. Velkopěstitelé i zahrádkáři neustále zkouší a hledají nové odrůdy, nebo se přímo ptají, jaká jahoda je nejlepší.
Výběr odrůdy záleží na tom, kde jahody chceme pěstovat a za jakým účelem. Pro zahrádky volíme většinou jiné odrůdy než pro velkovýrobní pěstování, protože požadavky jsou odlišné. Zahrádkář vyžaduje především dobrou chuť jahod a odolnost proti chorobám a škůdcům. Velkovýroba naproti tomu vyžaduje především velké pevné plody, které se neotlučou při dopravě. Chuť jde někdy bohužel stranou.
Pokud sázíme jahodník na podzim, je nutno počítat s tím, že příští rok bude výnos oproti jarní výsadbě činit jen asi 20-40 %. Čím později je jahodník vysázen, tím nižší úroda je příští rok dosažena. Výsadbu v říjnu již nelze doporučit, protože nejenže je výnos příští rok nízký, ale hrozí i nebezpečí odumření rostlin v důsledku nedostatečného zakořenění.
Sázíme-li sazenice na začátku srpna, lze docílit příští rok slušné sklizně. Ta ale nebude nikdy tak vysoká jako při jarní výsadbě. Radí se začít se sázením začátkem srpna, ale kdo má na krku hlavu s očima, tak si jistě všiml, že v této době většinou nejsou ještě sazenice vyzrálé.
Pokud vysázíme slabou sadbu počátkem srpna a po výsadbě nastanou vysoké teploty (25-30 oC), pak může velká část sazenic uhynout. Nepomáhá ani důkladná zálivka, protože horko brání příjmu vody. Existuje však způsob, jak získat již počátkem srpna nebo dokonce koncem července dobře zakořeněnou sadbu, která se přijme i při vyšších letních teplotách.
Princip spočívá v tom, že počátkem června, těsně před začátkem sklizně jahod, nůžkami odstřihneme silnější šlahouny s malými, dosud nezakořeněnými rostlinkami. Ty poté vysadíme buď na přípravný záhon ve stínu, nebo ještě lépe do kelímků s kvalitní zeminou. Tím donutíme mladé sazeničky, aby začaly samy růst.
Jestliže rostlinky necháme během sklizně na šlahounu spojené s matečnou rostlinou, tak rostou velmi pomalu. Matečná rostlina totiž dává živiny přednostně do plodů a na úponky už se dostane jen málo, takže rostlinky během sklizně spíše jenom přežívají a nejsou ničím nucené k intenzivnějšímu růstu. Oddělením od matečné rostliny jejich růst výrazně urychlíme.
Vlastní postup je následující: Na šlahounu je většinou několik rostlinek. Oddělíme je nůžkami od sebe, přičemž každé rostlince ponecháme cca 2-4 cm dlouhý zbytek úponku (z té silnější části). Výrůstky by měly mít zárodky kořenů dlouhé alespoň několik milimetrů. Pokud jsou kořeny delší, tím lépe.
Rostlinky nyní zapíchneme do připraveného záhonu s kvalitní půdou tak, že píchneme do země zbytkem šlahounu a zapíchneme jej 2-4 cm hluboko, přičemž kořínky jsou cca 0,5 cm pod zemí, avšak zárodky srdíčka jsou nad zemí.
To, že rostlinka přitom nestojí, ale většinou leží, vůbec nevadí. Výrostky podle potřeby pravidelně zaléváme a za 5-8 týdnů máme k dispozici velmi silnou sadbu. Dbáme na to, abychom neporušili kořenový bal, který zaručuje snadné přijmutí rostliny.
Chceme pro vás připravit zajímavou mobilní aplikaci.
Pomožte nám s ní a odpovězte prosím na několik málo otázek.