Důsledky diabetu

Vážení čtenáři,

rozhodla jsem se podělit s vámi se svým životním příběhem s nemocí zvanou cukrovka.

Počátek

Před více než třiceti lety jsme s manželem čekali prvorozeného syna. Měla jsem obvyklé těhotenské problémy, ale mnohem silnější a trvalejší oproti mým kamarádkám.

Neustálé zvracení během dne i noci bylo nejen nepříjemné, ale i velmi vysilující pro můj organizmus, a proto jsem se odhodlala při následující pravidelné kontrole informovat mého lékaře. Zprvu lékař uklidňoval moje stížnosti slovy o obvyklých těhotenských nevolnostech, když nevolnosti pokračovaly dále vyžádal pro mne kolečko vyšetření.

Musela jsem podstoupit vyšetření žaludku, střev, ledvin, jater a mnoho krevních testů. Po několika dnech byl znám výsledek: vleklý zánět slinivky břišní.

Léčba začala až po porodu, aby nebylo ohroženo dítě. Lékaři mi předpisovali mnoho druhů léků, různě kombinovali a na kontroly jsem musela chodit skoro každý týden. Poškození slinivky břišní vleklým zánětem vyústilo v nemoc zvanou cukrovka.

Léta jsem užívala pouze léky nahrazující nebo podporující činnost slinivky břišní, ale více než patnáct let si musím pravidelně píchat inzulín. Nejprve jsem užívala jednu dávku dvakrát denně, poté třikrát denně vždy jinou dávku a teď musím čtyřikrát denně užívat „svou drogu" inzulín, nyní je již nezbytnou součástí mého života i života mé rodiny.
Cukrovka sama o sobě mi nevadí. Změna stravovacích návyků a braní léků není tak stresující jako důsledky cukrovky.

Důsledky cukrovky

Prvním důsledkem jsou problémy se zrakem, které jsou dvojího druhu. Zákal musel být vyřešen operativně a poškození sítnice je skoro jistě nevratné, takže pravé oko rozeznává světlo a stín a levé oko po transplantaci rohovky je „lepším" zrakovým orgánem.

Hromady léků přijímané s odporem a vyvolávající nevolnosti. Prodělání několika operací s nulovým výsledkem. Předražené injekce přímo do oční bulvy nehrazené zdravotní pojišťovnou. Neustálé cestování přes sto kilometrů na specializované pracoviště. Díky neschopnosti našich zákonodárců a vládních činitelů a úředníků, to jsou stresové situace větší, než stres způsobený samotnou nemocí.

Druhým důsledkem jsou problémy s ledvinami, které se řeší podáváním léků.

Třetím důsledkem jsou problémy s cévami, především s cévami menších průměrů, které se poškozují mimoděk už samy od sebe.
Čtvrtým důsledkem jsou navazující srdeční onemocnění, propuknutí astmatu v pětapadesáti letech a nervové záněty u horních i dolních končetin. A mnoho a mnoho a mnoho dalších drobných a drobnějších důsledků.

Výsledkem je velmi snížená kvalita života bez cestování, bez dovolené, bez sportu i bez kultury. A nemyslete si vážení čtenáři od státu neberu ani korunu, neboť dle závěrů odborné posudkové lékařské komise se nejedná o nemoc, ale pouze o dysfunkci žlázy s vnitřní sekrecí, takže nárok na úplný či částečný invalidní důchod neexistuje.

Zamyšlení

Zamyslete se vážení čtenáři, kdo by zaměstnal osobu s takovým hendicapem. Podle vyjádření lékařů mohu pracovat nejdéle šest hodin, ale během této pracovní doby musím čtyřikrát jíst, dvakrát si píchnout inzulín a po každém jídle a píchnutí inzulínu nejméně dvacet minut odpočívat, nejlépe v poloze ležící. To je přeci pro každého zaměstnavatele úžasná příležitost zaměstnat tak výkonného zaměstnance.

Před pár měsíci jsem překonala věk pro vstup do starobního důchodu, avšak nemám nárok, protože kvůli mé nemoci jsem nesehnala zaměstnání již více než osmnáct let. Po tuto dobu jsem byla vedena v evidenci úřadu práce, který projevil svou platnost tím, že pouze několikrát ztratil mou zdravotní dokumentaci a posílal mne před posudkovou komisi, a také nyní mi oznámil, jelikož jsem překonala věk pro starobní důchod, tak budu vyřazena z evidence.

S přáním krásného dne
Matylda