Úrazy ve stáří

Snižování úmrtnosti a prodlužování lidského věku způsobilo, že obyvatelé Evropy vstoupili do nového tisíciletí jako nejstarší v historii lidstva.

Prevence úrazů u seniorů

Starší lidé tvoří 15-20 % populace a během padesáti let se zřejmě poměr zvýší na 25-30 %. Ukazuje se však, že na tento nový společenský jev nejsme jako společnost připraveni.

Stárnutí a smrt jsou jevy staré jako lidstvo samo a lidé jim vždy věnovali zvláštní pozornost. Člověk však nestárne jen po stránce fyziologické a psychické , ale i po stránce sociální.

Pojem "starý člověk" se značně mění podle společenských podmínek. Starý žert říká, že staří lidé neexistují - jsou jen mladí, mladiství a věčně mladí. Věk 65 let, udávaný jako hranice počínajícího stáří, je ovšem do značné míry diskutabilní.

Člověk pohybující se aktivně ve společnosti zejména mladších lidí se často přizpůsobuje a udržuje se dlouho čilý. Naopak mnoho mladších lidí bez zájmu o společnost a bez smyslu života stárne mnohem dříve.

Úrazy starých lidí jsou jedním z vážných problémů medicíny. Traumatická zranění osob nad 65 let tvoří 25 % všech zranění a na jejich léčbu jde 33 % nákladů celkově na léčbu zranění vynakládaných.

Oproti mladšímu věku je jejich léčba složitější a delší, přičemž přináší horší výsledky a vyšší náklady. Poranění, které je u mladších dospělých funkčně málo významné a ambulantně řešitelné, může pro geriatrického pacienta, balancujícího na hranici soběstačnosti, znamenat její ztrátu, mnohdy trvalou.

Lékař, do jehož ordinace je zraněný dopraven, se nezřídka dostává do složité situace. Na rozdíl od mladších, u kterých se lze soustředit na samotný úraz, totiž zranění starého člověka často vytváří komplexní problém, kde nemusí být na první pohled jasné, zda primární příčinou patologického stavu je samo zranění nebo zda k němu došlo následkem jiného závažného onemocnění, jehož zaléčení musí dostat z hlediska přežití pacienta přednost.

Příčiny úrazů seniorů

Terapeutická rozvaha musí být mnohem důkladnější a zodpovědnější a v úvahu musíme brát přidružené choroby, biologický věk a fyzickou a psychickou zdatnost. Mezi nejčastější příčiny zranění patří pády způsobené dopravními nehodami, popáleniny a také násilí.

Nejčastějším důvodem k hospitalizaci seniorů na úrazových odděleních bývají zlomeniny horního konce kosti stehenní. Tyto úrazy mnohem častěji postihují ženy, což je způsobeno postmenopauzální osteoporózou.

Dříve byla tato poranění smrtelná svými komplikacemi. Při dlouhodobém, až tříměsíčním klidu na lůžku, docházelo k rozvoji proleženin, močové a plicní infekci nebo k trombembolické nemoci.

Pacienti - senioři - vyžadující intenzivní ošetřovatelskou péči. Bývají nejen méně fyzicky zdatní a samostatní v sebeobsluze, ale také mnohem hůře snášejí změnu prostředí a mají tendence ztrácet smysl života - cítí se neužiteční, rezignují a očekávají konec života.

Důležitá je spolupráce s příbuznými, aby nedocházelo k sociální izolaci. Sestra zastává funkci jakéhosi poradce pacientů a příbuzných. Ošetřování starých lidí vyžaduje větší trpělivost, znalosti a zkušenosti po stránce péče psychické i fyzické.

Léčení bývá zpravidla delší a vleklejší, organismus pacienta nereaguje hbitě na danou terapii, nastávají komplikace, recidivy, mnohdy onemocnění přechází do chronického stadia.