Naděje na pomoc nevidomým svitla v Japonsku. Tamní výzkumníci pracují na umělém oku a během několika let by měli být schopni slepým vrátit zrak.
Umělý zrak, skutečnost, která kdysi patřila jen do světa fantastické literatury, se může brzy stát realitou. Japonští vědci věří, že zanedlouho budou schopni navrátit zrak milionům nevidomých lidí.
Na umělém oku pracují v současnosti tři japonské univerzity, podporované vládním grantem v hodnotě 900 milionů korun. Jejich vědecké týmy se momentálně soustředí na vývoj nového druhu fotodiod, polovodičů, které dokážou přeměnit světlo na elektrické signály.
Ty by měly stimulovat sítnici, citlivou vrstvu v zadní části oka, která pak vyšle impulsy optickým nervem do mozku, kde se vytvoří vizuální vjem. Američtí vědci již několikrát experimentovali se silikonovými čipovými implantáty, které měly nevidomým alespoň částečně navrátit schopnost rozlišovat mezi světlem a stínem. Jejich pokusy ale nebyly úspěšné, protože vzniklé elektrické signály nebyly dost intenzivní.
Japonští výzkumníci věří, že mohou jít dál, a jednou poskytnou pomoc slepým lidem rozlišovat barvy a číst velká písmena.
"Náznaky, které máme od našich specialistů, jsou velmi slibné. Domníváme se, že můžeme lidem dát víc než jen schopnost vnímat světlo a stí.," řekl Tomiiči Usumoto, náměstek ministra hospodářství.
"Japonsko má jednu z nejrychleji stárnoucích populací na světě a velkým problémem, kterému čelíme, je ztráta nebo vážné zhoršení zraku u velké části lidí," dodal Usumoto. V Japonsku přijde ročně o zrak v důsledku vysokého stáří, nemoci či nehody kolem 16 000 lidí.
Nemoci zraku a jejich léčba
Stále větší počet Japonců také kvůli zhoršujícímu se zraku páchá sebevraždu. Univerzity v Osace, Nagoji a Naře nyní vyvíjejí dvě metody, jak pomoci nevidomým. Ta první je založena na voperování výkonné fotodiody na sítnici.
Druhý způsob spočívá v umístění citlivého zařízení na brýle, které pak vyšle obraz v podobě infračervených paprsků na obdobné zařízení na sítnici. Výzkumníci tvrdí, že aplikace by měla umožnit zrakově postiženým počítat pomocí prstů na rukou nebo číst zvětšená písmena.
"Zpočátku to asi nebudou velmi kvalitní obrazy," přiznává profesor Tohru Yagi. "Schopnost rozlišit barvy je na řadě jako první. Úplné normální vidění je otázkou asi třiceti let."
Chceme pro vás připravit zajímavou mobilní aplikaci.
Pomožte nám s ní a odpovězte prosím na několik málo otázek.