Vysoký tlak a diabetes

Spolupůsobení vysokého tlaku a diabetu se může předčasná úmrtnost pacientů zvýšit až čtyřikrát. Každý diabetik by měl znát hodnoty svého krevního tlaku.

Nemoci srdce a diabetes

Ve světě a také v zemích střední Evropy povážlivě narůstá počet pacientů s vysokým tlakem, ale i pacientů s jinými postiženími oběhové soustavy. V diabetické části populace je výskyt vysokého tlaku dvojnásobně častější než v části, která není postižena cukrovkou. Dokonce ještě až čtyřnásobně častější je u diabetických žen.

Diabetes mellitus a arteriální hypertenze patří i bez vzájemné závislosti k řadě hlavních rizikových činitelů nemocí srdce a cév. Avšak jejich současný výskyt a také některých dalších faktorů, např. obezity, nedostatku fyzické aktivity, poruchy metabolismu tuků, kouření cigaret aj., ještě zvyšuje hrozbu onemocnění a jejich komplikací, které bývají mnohdy smrtelné.

Nejednou je u nemocného diagnostikována hypertenze dříve, než lékař zjistí, že jde o diabetika. U diabetika 1. typu může po zjištění nemoci zůstat tlak krve v rozmezí normálních hodnot po mnoho let, dokud s rozvojem komplikací nedojde k postižení ledvin, kdy zhoršení ledvinných funkcí urychluje i zvýšení krevního tlaku.

Výskyt vysokého krevního tlaku narůstá u seniorů a odhaduje se, že více než polovina příslušníků seniorské populace k sedmdesátce má vyšší nebo vysoký krevní tlak, který je třeba kontrolovat a léčit.

Příčinou této skutečnosti je, že v těle mnoha seniorů již dlouhá léta probíhají chorobné procesy, které postihují některé jejich orgány a organismus, ztěžuji či jim zcela znemožňuji pravidelnou pohybovou aktivitu, přispívají ke zvyšování jejich hmotnosti atd.

Na vysokém výskytu arteriální hypertenze ve vyšších věkových skupinách se celkovým počtem významně podílejí především diabetici, u nichž se stává vysoký krevní tlak častým problémem spojeným se stoupajícím věkem.

Tlak krve v lidském těle se udržuje v jistém rozmezí, i když v jeho rámci může vlivem různých okolností mírně kolísat. Nepřekračuje-li normální hodnotu směrem dolů či nahoru, hovoříme o normotenzi. Výrazný pokles krevního tlaku nazýváme hypotenzí a naopak jeho zvýšení hypertenzí.

Co je krevní tlak

Krevní tlak je velikost síly, kterou krev působí na stěnu cév, zejména tepen. Jejím zdrojem je činnost srdce, čerpajícího krev do srdečnice, největší tepny v těle, která vystupuje přímo z levé srdeční komory. Vypuzování krve ze srdce do oběhu se děje za systoly, kontrakční fáze srdečního cyklu - při smrštění srdce, po níž následuje fáze klidová, diastola, kdy se srdce opět plní krví.

Tlak krve se v průběhu srdečního cyklu zvýší a sníží, přičemž nejvyšší hodnoty dosáhne za kontrakce a nejnižší na konci uvolnění, kdy již krev z aorty odtéká do periferních tepen. Při měření je zaznamenávána horní a dolní hodnota, tj. systolický a diastolický tlak. Měrnou jednotkou krevního tlaku je milimetr rtuťového sloupce. Příklad hodnot zaznamenaných jako výsledek měření: 130/80 mmHg.

Měření krevního tlaku

Měření krevního tlaku je jednou ze základních složek kompletního lékařského vyšetření. Pro posouzení stavu srdečně-cévní soustavy je požadováno také vyšetření očního pozadí, moči, EKG, echokardiografie, mineralogram aj.

Při zjištění vyšších hodnot tlaku krve lékař měření zopakuje, a je-li třeba, upozorní svého pacienta na nezbytnost tzv. režimových opatření, jejichž dodržením může významně přispět ke zlepšení, případně zahájí také farmakologickou léčbu.

Sledování a kontrolu tlaku krve bychom však neměli omezit na návštěvy v lékařské ordinaci. V kulturním světě se stále více lidí právem domáhá rozšíření možnosti změřit si tlak bezplatně nebo třeba za úplatu, inkasovanou automatem, na veřejně přístupných místech, např.v peněžním ústavu nebo v lékárně. Podobné přístroje se objevují už také u nás. Výsledky (hodnoty), které získáváme tímto způsobem měření, můžeme však pokládat jen za orientační.