Kliničtí diabetologové přednášejí praktikům

Podle statistik má diabetes mellitus 7 % české populace, ve skutečnosti již ale může být diabetikem každý desátý Čech. Toto číslo přitom bude nepochybně stoupat.

Nárůst diabetu u seniorů

V průměrné ordinaci praktického lékaře se diabetici začínají počítat spíše na stovky než na desítky. Pomoci praktickým lékařům zachytit nejnovější poznatky z tohoto oboru si vzal za cíl cyklus seminářů Léčba diabetika v praxi.

Diabetes a prevence

Tím prvním je důslednější pohled na kompenzaci diabetu jako na prevenci diabetických komplikací.

„Většina perorálních antidiabetik, včetně nejnovějších, má potenciál snížit glykovaný hemoglobin maximálně o jeden až dva procentní body, inzulin pak o něco více. Bez režimových a dietních opatření tedy diabetes léčit nelze," uvedl prof. Svačina.

Diabetes a vedlejší onemocnění

Druhým aspektem, na který se nyní klade zvýšený důraz, je komplexní pohled na přidružená onemocnění. „Úprava hypertenze či vysoké koncentrace cholesterolu může mít pro diabetika větší význam než samotná korekce glykémie," řekl Š. Svačina.

Třetím faktorem, který se dostává do popředí, je nutnost přihlížení k diabetu při každém kontaktu s lékařem. Diabetes mohou vyvolávat či jeho průběh zhoršovat některá psychofarmaka, imunosupresiva, hormony i antidepresiva. Lékař by tedy podle Š. Svačiny měl při každé indikaci farmakoterapie na diabetes myslet.

Základem léčby diabetu je racionální strava

Pravidelná fyzická aktivita pak má být nejen doplňkem léčby, ale integrální součástí života diabetika. „Mimo jiné i proto, že zvyšuje účinek jak endogenního, tak exogenního inzulinu prostřednictvím snížení inzulinové rezistence.

Diabetes a obezita

Diabetes 2. typu je u naprosté většiny pacientů s obezitou spojen. Léčba obezity využívající pouze režimová opatření je však jen málokdy úspěšná.

Snižování hmotnosti je přitom u diabetiků 2. typu ještě obtížnější než u nediabetiků. „U těchto nemocných je za úspěch možné považovat jakoukoli trvalou redukci hmotnosti," řekla prof. Pelikánová.

„Ještě donedávna byly k terapii obezity dostupné pouze léky, které vzhledem k řadě nežádoucích účinků bylo možné podávat pouze krátkodobě. Podávání antiobezitik by mělo být vyhrazeno pro nemocné s BMI nad 30 nebo osoby s nadváhou a androidní distribucí tuku," uvedla prof. Pelikánová.